V současném článku se řeší složitá a bolestná otázka vlivu historické paměti holokaustu na politiku Státu Izrael vůči palestinskému obyvatelstvu pásma Gazy. Na základě analýzy veřejných diskuzí, prohlášení politiků, postojů organizací na ochranu lidských práv a akademických debat se rekonstruuje mnohostranný problém vztahu mezi kolektivní traumou židovského národa a činy, které Izrael podniká v rámci vojenské kampaně, která začala po říjnu roku 2023. Zvláštní pozornost je věnována fenoménu používání historických analogií, sporům o použití termínu genocida a morální dilema, které stojí před společností, která přežila katastrofu.
Článek zkoumá složitou a bolestnou otázku toho, jak historická paměť holokaustu ovlivňuje politiku Státu Izrael vůči palestinskému obyvatelstvu pásma Gazy. Na základě analýzy veřejných diskuzí, politických prohlášení, postojů organizací zabývajících se lidskými právy a akademických debat článek rekonstruuje mnohostranný problém vztahu mezi kolektivním traumatem židovského národa a činy Izraele během vojenské kampaně, která začala po 7. říjnu 2023. Zvláštní pozornost je věnována fenoménu používání historických analogií, sporu o použitelnost termínu „genocida“ a morálnímu dilematu, před nímž stojí společnost, která zažila katastrofu.
V tem članku obravnavamo zapleteno in boleče vprašanje vpliva zgodovinskega spomina holokavsta na politiko države Izrael do palestinskega prebivalstva v območju Gaze. Na podlagi analize javnih razprav, izjav politikov, stališč organizacij za človekove pravice in akademskih debat je rekonstruirana večplastna problematika razmerja med kolektivno travmo judovskega naroda in dejanji, ki jih Izrael izvaja med vojaško kampanjo, ki se je začela oktobra 2023. Posebno pozornost posvečamo fenomenu uporabe zgodovinskih analogij, sporom glede uporabe izraza 'genocid' in moralni dilemi, s katero se sooča družba, ki je doživela katastrofo.