Široká pobřežní enkláva východního Středozemního moře, pásmo Gazy, představuje jedno z nejkomplexnějších území moderní geopolitiky. Jeho historie obsahuje mikrokosm středovýchodního konfliktu – křižovatku impérií, ideologií a lidské trpělivosti. Rozkládající se na pouhých 365 čtverečních kilometrech, příběh Gazy se odvíjí jako sekvence transformací, od starověkého křižovatky po současný epicentrum boje.

Starověké a osmanské základy

Strategická poloha regionu ji činila klíčovou spojnicí mezi Afrikou a Asíí. V antice byla Gaza obchodním uzlem Filistinců a později důležitým městem v helenistickém a římském světě. Během staletí dobytí – Byzantinců, Arabů, křižáků a Osmanského impéria – město si udrželo pověst pobřežního průchodu a zemědělského střediska. Pod osmanskou vládou, která trvala až do první světové války, Gaza existovala jako část volně spravované periférie impéria, charakterizované venkovským obchodem a místními klanами, které tvořily velkou část její společenské struktury.

Britský mandát a raný arabo-izraelský konflikt

Po porážce Osmanského impéria v roce 1917 se Gaza stala součástí britského mandátu v Palestině. Britská správa přinesla nové politické napětí, protože se národně osvobozenecké hnutí – sionistické a arabské – ucházelo o stejnou půdu. Po tom, co OSN navrhla rozdělení Palestině v roce 1947, vybuchla válka mezi židovskými a arabskými silami. Když byla podepsána příměří v roce 1949, podřídila se Gaza egyptské správě.

Počet obyvatel enklávy se dramaticky zvýšil, protože uprchlíci z nově založeného Izraele během konfliktu z roku 1948 utekli nebo byli vyhnáni. Do počátku 50. let 20. století se demografický obraz Gazy změnil neodvolatelně, s vyhnatými rodinami žijícími v hustě obydlených táborech pod správou United Nations Relief and Works Agency.