Když přemýšlíme o Tomu Savoje, před očima se objeví Mississippi, nekonečné prérie, temné lesy a malý okresní městečko, kde každý plot čeká na natření a každá jeskyně na výzkumníka. Ale málo kdo ví, že Mark Twain jednou poslal svého nejslavnějšího hrdinu na cestu, která vycházela daleko za hranice Ameriky. Tom Savoje byl za hranicemi. A nejen v Evropě — překročil Atlantik, prožil písečnou bouři, setkal se s lvími a spatřil pyramidy. Jeho vzdušná cesta nad Saharou se stala jednou z nejneobvyklejších a neoceněných stránek v tvorbě Twena. Tato cesta je nejen dobrodružstvím, ale také parodií, filozofickým dialogem a samozřejmě vynikajícím příkladem amerického humoru.
V roce 1894, téměř dvacet let po prvních dobrodružstvích Toma Savoje, vydal Mark Twain román „Tom Savoje za hranicemi“ (Tom Sawyer Abroad). V centru příběhu je stále ta samá nerozlučná trojice: Tom Savoje, Huckleberry Finn a jejich přítel Jim, osvobozený otrok, který je čtenářům známý z „Dobrodružství Huckleberry Finna“. Tentokrát se hrdinové vydávají ne dolů po řece, ale nahoru — do nebe.
Vše začíná tím, že trojice rozhodne podívat se na balón, který prezentuje nějaký podivín v sousedním městě. Ale vědec se ukazuje nejen jako excentrický, ale šílený: unese Toma, Geka a Jima, aby byli svědky grandiózny jeho vynálezu. Ale brzy se vědec sesune za břeh během bouře a děti zůstávají samy v ovládaném balónu. Tak začíná jejich dobrovolné, ale fascinující cesta přes Atlantský oceán do neznámých zemí.
Místo toho, aby se usadili v Evropě, jak bylo plánováno, hrdinové se ocitnou uprostřed srdce pouště Sahary. To není jen geografická chyba — to je ideální scéna pro Twenovu satiru. Zde, uprostřed nekonečných písků, se Tom, Huckleberry a Jim střetávají s nebezpečnostmi, o kterých si nemohli ani snít na březích Mississippi. Musí přežít písečnou bouři, setkat se se stádem lvů, uniknout ozbrojeným bandám a trpět žízní.
Ale Twen by nebyl Twenem, kdyby nezměnil toto putování za obyčejný dobrodružný román. Celý příběh je protkána humorem, ironií a absurditou. Například když se hrdinové vydají z balónu, aby si protáhli nohy, je ihned začne honit lev a musí se rychle vrátit zpět. A setkání s karavanami, mirážemi a oázami jsou prezentovány ne jako vážné zkoušky, ale jako příležitost k ostražitému dialogu a narážkám na evropské představy o Africe. Tom, vyzbrojený útržky knih, se pokusí vysvětlit, co se děje, vědeckým způsobem, ale jeho „teorie“ se neustále zhroutí o zdravý rozum Huckleberryho a životní moudrost Jimova.
Jednou z hlavních charakteristik „Toma Savoje za hranicemi“ není tolik děj, jako dialogy. Twen používá putování jako příležitost k neustálým filozofickým a vědeckým sporům mezi postavami. Tom, který přečetl mnoho knih, se pokouší rozvažovat o astronomii, geografii a fyzice, ale jeho znalosti jsou povrchní a často směšné. Huckleberry, který neumí číst, ale má přirozenou smysl pro smysl, neustále staví Toma do tупiku jednoduchými, ale nezpochybnitelnými důvody. A Jim, bývalý otrok, přináší do těchto sporů svůj unikátní pohled, založený na životním zážitku,而不是 na knihovnické moudrosti.
Tyto rozhovory nejsou jen zábava. Prostřednictvím nich Twen vykazuje hloupou víru v autority, povrchní vzdělání a sebedůvěru těch, kteří si myslí, že jsou odborníky, ale ve skutečnosti nechápou svět. Zároveň tvrdí hodnotu praktického znalosti, zdravého rozumu a schopnosti myslet samostatně. V tomto smyslu se putování nad Saharou stává metaforou samotného poznání — ne线čného, plného překvapení a vždy vyžadujícího skeptický pohled.
Putování hrdinů se neomezuje pouze na Saharu. Přeletí nad Egyptem, obdivují pyramidy a Sfinku a poté se usadí na hoře Sinaj. Pro Twena to byla příležitost nejen pobavit čtenáře, ale také trochu „přepsat“ historii svaté země, kterou navštívil během své slavné cesty, popsané v „Prastarých cestovatelích“ (The Innocents Abroad). Pokud v té knize Twen vykazoval naivitu amerických turistů, tak v „Tomu Savoje za hranicemi“ to dělá prostřednictvím svých mladých hrdinů. Tom, například, s jistotou ukazuje na zbytky „domu Jozefa“ a „skrýš derviše“ a vykazuje své představy za historická fakta.
„Tom Savoje za hranicemi“ je ve mnohém parodií na dobrodružné romány Julese Verna, které byly neuvěřitelně populární na konci 19. století. Twen bere všechna klišé žánru — balón, vzdálené země, exotické nebezpečí — a obrací je na opak. Jeho hrdinové nevykonávají velké objevy a ne zachraňují svět. Oni se jen snaží přežít, neustále se dostávají do směšných situací. Místo slávy vědy a pokroku vidíme komickou nevyrovnanost knihovnických znalostí. Místo hrdinských činů — panický útěk od lvů. Twen jako by říkal čtenářům: nepřijímejte to všechno příliš vážně, protože skutečné dobrodružství není to, co je popsáno v knihách, ale to, co se děje v hlavách jeho postav.
Na první pohled může vypadat, že posílat Toma Savoje do Sahary je šílená myšlenka. Co má společného chlapec z americké hlubinky s africkou pouští? Ale právě v tomto kontrastu spočívá síla tohoto díla. Tom, Huckleberry a Jim jsou americký duch přenesený do zcela cizího prostředí. Jejich reakce na Saharu je reakcí Ameriky na Starý svět: směs zvědavosti, nedůvěry, narážky a upřímného obdivu. Oni se nezkouší napodobovat evropské cestovatele, zůstávají sami sebou — s jejich slangu, jejich logikou a jejich upřímným údivem.
Putování za hranicemi a do Sahary se pro Toma Savoje stává zkouškou, ne fyzickou, ale intelektuální a morální. Střetává se s světem, který nevyhovuje jeho knižním schémům, a to ho nutí — ačkoli ne okamžitě — přehodnotit své pohledy. V tomto smyslu „Tom Savoje za hranicemi“ není jen zábavné čtení, ale důležitá část evoluce jednoho z nejznámějších postav světové literatury.
Putování Toma Savoje za hranicemi a do Sahary zůstává jednou z neoceněných knih Marka Twena. V ní je vše, co máme rádi v tomto spisovateli: útesný humor, ostře satirické, živé dialogy a hluboké rozjímání o povaze člověka. Sahara v této knize není jen poušť, ale testovací polygon pro americký charakter, místo, kde se střetávají knižní moudrost a každodenní smysl pro smysl, kde se iluze narazí na realitu a přátelství projde zkouškou. Tom Savoje, Huckleberry Finn a Jim, létající nad nekonečnými písky, jsou snad nejneobvyčnější obraz v tvorbě Twena. A zaslouží si, aby byli zapamatováni a přečteni, i když nad Mississippim už dlouho neletí žádné balóny.
New publications: |
Popular with readers: |
News from other countries: |
![]() |
Editorial Contacts |
About · News · For Advertisers |
Digital Library of Czech Republic ® All rights reserved.
2025-2026, ELIBRARY.CZ is a part of Libmonster, international library network (open map) Preserving Czech's heritage |
US-Great Britain
Sweden
Serbia
Russia
Belarus
Ukraine
Kazakhstan
Moldova
Tajikistan
Estonia
Russia-2
Belarus-2